78143

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

"...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
No, jí si pamatuji z dřívějška, že stačilo pár viditelných kapek medovice pod stromy a když to vydrželo pár dnů, byla dobrá medovicová snůška a tmavý kvalitní med. Třeba lípový med byl buďto středně tmavý - zlatý nebo někdy úplně černý.
Dneska to může ze stromů i kapat kapkami a včely skoro nic nenosí. A lípový med je buďto úplně bílý nebo maximálně trochu nažloutlý. Ukončením květů divokých malin v polovině června a začátkem výskytu kapek medovice na osikách začínala kdysi druhá snůška,která byla kromě lípy malolisté a lánů jetele při nakočování v podstatě vždy medovicová a trvala až do poloviny srpna. To dneska není. Dneska když není v té době květová snůška, třeba jako vloni z lip, není žádná.

Ale může to být i jinými vlivy, za těch 30 let se změnily lesy i pole i obecně většina porostů....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Co hlavně zmizelo. je pro letní snůšky ohnice. Ta tvořívala podstatnou část letních snůšek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 12:08:44
> ----------------------------------------
> "...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O
> tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
> No, jí si pamatuji z dřívějška, že stačilo pár viditelných kapek medovice
> pod stromy a když to vydrželo pár dnů, byla dobrá medovicová snůška a tmavý
> kvalitní med. Třeba lípový med byl buďto středně tmavý - zlatý nebo někdy
> úplně černý.
> Dneska to může ze stromů i kapat kapkami a včely skoro nic nenosí. A lípový
> med je buďto úplně bílý nebo maximálně trochu nažloutlý. Ukončením květů
> divokých malin v polovině června a začátkem výskytu kapek medovice na
> osikách začínala kdysi druhá snůška,která byla kromě lípy malolisté a lánů
> jetele při nakočování v podstatě vždy medovicová a trvala až do poloviny
> srpna. To dneska není. Dneska když není v té době květová snůška, třeba
> jako vloni z lip, není žádná.
>
> Ale může to být i jinými vlivy, za těch 30 let se změnily lesy i pole i
> obecně většina porostů....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

No, současná kraňka je vybraná na zimování ve vysoké síle a tím na vysoké využití první jarní řepkové snůšky. Kdyby se do toho přimísila černá včela, asi by zimovat takhle velká včelstva nešlo. Buď by se vůbec nepovedlo taková silná včelstva vytvořit nebo by ta včelstva v zimě intenzívně plodovala a potom kolabovala. Mimochodem toto se dělo ještě před takovými 15 - 20 lety, kdy ty včely nebyly na zimování ve vysoké síle tak vybrané.

Co se týká ohnice a obecně všech plevelů vyrůstajících v obilí v létě, hodně to záviselo na kvalitě místních zemědělců. Jak tehdy nebyly selektivní herbicidy, museli plevely omezovat vhodnou přípravou půdy před setím a čištěním zrna. Jak dobře to udělali, podle toho bylo v polních kulturách více či méně plevelů a včelaři měli více či méně snůšky. U nás mám pocit byli zemědělci dobří. Já si pamatuji nejvíc ohnici na podzim, jak tehdy nechávali strniště a na nich nechávali z kombajnů odpad po čištění zrna se semeny plevelů, na podzim bývaly strniště místy úplně žluté.
Selektivní herbicidy na plevele v polních kulturách začali používat, mám pocit někdy od poloviny 80 let, ale letní snůška s převahou medovice vymizela až někdy o 10 let později v 90 letech. Tehdy se tvrdilo, že je to tím, jak se plynofikovalo a omezily se smradíky ze spalování uhlí a uhelných kalů a z jiných zdrojů, které měly údajně poškozovat stromy a tak usnadňovat mšicím množení a produkci medovice. Nevím, pokládám to za jednu z možností.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
JosPr (217.77.165.49) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Tezce pochybuju,ze kranka konci repkou,po repce jsou dalsi vynikajici nektarove snusky v lese a nepamatuju rok,ze by nebyla medovice.Vzdycky nejaka je,letos taky,i kdyz jen jeden mednik na vcelstvo.Spis je problem uplne jinde.Vcelari si nedokazi pripravit snuskova vcelstva od kvetu tresni po zaver sezony.Silna zimni vcelstva,mohutna jarni a letni,pak tech 100 kilo neni zadna utopie,je li pocasi.Argument,ze je a.m.m puvodni neberu,srovnavam ho s pseudosnahami o vymyceni akatu a nepuvodnich drevin.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu